Aktuality

(15. 11. 2026) Sugestivní otázky. Asi to znáte také. Položíte znalci otázku a on vám odpoví, co se mu hodí. Jen velmi obtížně z něj lze vypáčit odpověďˇ ve stylu ano nebo ne. Nejčastěji udělá přednášku ze svého oboru, ale proč dal přednost jednomu odbornému zdroji před jiným se nedozvíte. Obvyklé tvrdí, že je něco „empiricky prokázáno“ a uvede jen jeden zdroj, přičemž zamlčí zdroje zastávající opačný názor, tj. že to není empiricky prokázáno. Zákaz sugestivních otázek se dle mého názoru týká pouze výslechu svědka (§ 126 OSŘ) nikoliv výslechu znalce (§ 127 OSŘ). Opak nelze dovodit ani z textu zákona, ani z odborné literatury, kde se o sugestivních otázkách autoři zmiňují pouze v souvislosti s výslechem svědků. Jsem pro to, aby soudy akceptovaly možnost pokládat sugestivní otázky znalcům, stejně jako je tomu v USA. Podle Federal Rules of Evidence, Rule 611(c) „Leading questions should not be used on direct examination except as necessary to develop the witness’s testimony. Ordinarily the court should allow leading questions on cross-examination.“, tj. při křížovém výslechu jsou sugestivní otázky výslovně přípustné, neboť slouží k odhalování slabin výpovědi. K tomu viz např. https://www.law.cornell.edu/wex/leading_question Ještě se k tomu vrátíme.

(3. 12. 2025) Povinnost pravdivosti tvrzení. V našem občanském soudním řádu není povinnost pravdivosti výslovně stanovena i když je nesporné, že soud by neměl dovolit procesním stranám, aby záměrně uváděly vědomě nepravdivé skutečnosti za účelem získání výhod v řízení. Občas se to však děje. V řízení o ústavní stížností z roku 2010 se stěžovatel snažil vytvořit dojem, že je zastoupen advokátem – jehož jménem mj. i vyjadřoval souhlas s upuštěním od jednání -, ačkoliv jím vůbec zastoupen nebyl a bez vědomí advokáta, který jej zastupoval v dovolacím řízení, zneužil jeho jména a jemu udělenou plnou moc. Takové jednání lze charakterizovat nejen jako porušení povinnosti pravdivosti, v krajním případě jako procesní podvod (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. I. ÚS 2754/09). V jiné zcela aktuální věci Ústavní soud shledal porušení pravdivosti tvrzení ze strany advokáta, který použil pro své vypracování stížnosti nástroje umělé inteligence a ve stížnosti argumentoval 12 rozhodnutími Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva, přičemž podstatná část těchto rozhodnutí vůbec neexistovala. Zcela mimořádně pak ÚS uložil advokátovi za halucinaci jím použitého AI systému pokutu (viz I. ÚS 3004/25). Halucinace AI ohledně soudních rozhodnutí není neobvyklá a sám jsem se s ní setkal, když jsem zadal AI úkol najít 5 nejvýznamnějších rozhodnutí o podvodech s vínem. Dvě z těchto rozhodnutí nebyla vůbec dohledatelná.

(28. 11. 2025) Schrödingerova kočka v judikátech Nejvyššího soudu: Vytvářejí-li výsledky hodnocení důkazů podmínky pouze pro úsudek, že je možné, že se dokazovaná skutečnost stala, ale i nestala, nelze učinit závěr o pravdivosti této skutečnosti. V takovém případě soud musí rozhodnout v neprospěch toho účastníka, v jehož zájmu bylo podle hmotného práva prokázat tvrzenou skutečnost. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 30 Cdo 5750/2015) . Otázka pro zvídavé: Co když je to v zájmu obou stran?

(2. 9. 2025) Je po prázdninách a po dovolených. Připravuji článek o neobvyklých výrazech v právu. Bude to o pojmech jako “procesní apendix” “fishing expedition (nepovolený lov informací)”, “odstupňovaná rovnost”, “retroaktivní/retrospektivní proroctví”, “amicus curiae”, “tunelování” apod. a o jejich používání v judikatuře případně v právní literatuře.

(29. 7. 2025) Soudy konečně potvrdily, že výše protiplnění za akcie Stavby silnic a železnic a. s. byla nesprávná, a že vytěsněným akcionářům přísluší kromě doplatku též úroky z prodlení.

(11. 2. 2025). Rok plný výročí. Letos uplyne 20 let od zahájení mnoha soudních řízení vyvolaných zavedením tzv. práva výkupu do českého právního řádu. Řada řízení zahájených v roce 2005 stále probíhá, některá z nich jsou dokonce ještě v prvním stupni. To ukazuje na legislativní nepřipravenost této úpravy, kdy soudy i účastníci řízení a jejich právní zástupci museli řešit celou řadu právních i skutkových otázek, které mohly, ale nebyly vyřešeny již v zákoně samotném. Navíc je nutné v těchto věcech zapojit znalce z oboru ekonomika, a to je vždy problém.

(17. 1. 2025). V časopisu Právní rozhledy č. 23-24/2024 vyšel můj článek k úrokům z prodlení a dalším otázkám vytěsnění.

(11. 12. 2024) Ústavní soud tento týden rozhodl ve věci zákona tzv. Lex Babiš II přijatého na návrh poslance Michálka. Zákon zpřísňoval zákaz vlastnictví médií členy vlády. Zákon byl Ústavním soudem zrušen z procedurálních důvodů, neboť návrh byl předložen jako tzv. přílepek k návrhu jiného věcně nesouvisejícího zákona (viz Pl. ÚS 41/23). Ve vzduchu visí otázka, proč stejně Ústavní soud nepostupoval v roce 2008 ohledně procedury přijetí předpisů o vytěsnění menšinových akcionářů, kde byl návrh § 183i a násl. obchodního zákoníku předložen rovněž jako přílepek avšak soud citovaná ustanovení nezrušil (viz nález Pl. ÚS 56/05).

(17. 11. 2024) V nedávné době rozhodly soudy pravomocně ohledně protiplnění ve prospěch akcionářů společnosti Léčebné lázně Mariánské lázně a. s. a uložily hlavnímu akcionáři složit do soudní úschovy doplatek protiplnění pro všechny menšinové akcionáře. Informace o tom by měla být uveřejněna v nejbližší době na stránkách společnosti a na úřední desce soudu.

(5. 11. 2024) V těchto dnech vychází kniha americké autorky Anne-Marie Kenny s názvem Moje píseň pro Čechy (viz obrázek). Autorka v Česku prožila značnou část 90tých let a zde také podnikala. Ale nejen o tom je tato kniha. Je také o Americe, Paříži, Nice a hodně o Praze. Také musím neskromně dodat, že jsem na několika místech zmiňován.

(2. 10. 2024) V Obchodněprávní revue č, 3/2024 vyšel článek JUDr. Petra Čecha, LL.M., Ph.D., z Právnické vakulty UK ke splatnosti protiplnění úroku z prodlení při vytěsnění menšinových akcionářů, který reaguje na dřívější článek advokátů J. Kvačka a M. Lukáše, z advokátní kanceláře Weinhold Legal. Oproti stanovisku těchto advokátů P. Čech plně podporuje stěžejní závěr Nejvyššího soudu z kauzy Třineckých železáren o tom, že přizná-li soud kterémukoliv vytěsněnému akcionáři při pravém vytěsnění právo na doplatek, pak splatnost tohoto doplatku nastává zpětně ode dne splatnosti původní výše protiplnění. Toto platí ve vztahu ke všem vytěsněným akcionářům bez rozdílu, zda podali či nepodali žalobu na přezkoumání výše protiplnění, resp. vypořádání.

(17. 9. 2024) rozhodnutím ze dne 30. 7. 2024 sp. zn. III. ÚS 39/24-2, Ústavní soud, odmítl stížnost stěžovatelky (společnosti hlavního akcionáře T. Ž.) proti rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 2245/2022, kterým NS potvrdil právo menšinových akcionářů na úrok z prodlení. Podobně rakouský Nejvyšší soudní dvůr, v rozhodnutí ze dne 12. 5. 2021 sp. zn.  6 Ob 248/20 (bod 68) výslovně uvedl, že  „odkaz v § 6 odst. 2 věta 3 GesAusG spočívá v tom, že se na peněžní doplatky zjištěné v přezkumném řízení rozšiřuje povinnost úročení ode dne následujícího po rozhodnutí valné hromady. § 2 odst. 2 GesAusG však také stanoví konečný bod, do kterého tato úroková sazba platí, a to okamžik splatnosti protiplnění. Není pochyb o tom, že za období po tomto datu musí být protiplnění v případě pozdní platby úročena zákonnými úroky z prodlení.

(19. 3. 2024) V sekci Blog začínám zveřejňovat sérii příspěvků popisujících jednotlivé překážky, které byly nastavěny do cesty menšinovým akcionářům při uplatňování jejich práv.

(15. 3. 2024) Omlouvám se se výpadek v informacích způsobených nemocí. Ve věci Stavby silnic a železnic Městský soud v Praze opětovně a v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu přiznal menšinovým akcionářům úroky z prodlení od dne vytěsnění a o rozhodl též pozitivně o jejich aktivní legitimaci dokládanou výpisy z banky.

(11. 12. 2023) Pro kolegy z velkých advokátních kanceláří zastupující hlavní akcionáře při sporech a výši protiplnění uvádím dvě zcela nová rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to sp. zn. 27 Cdo 1239/2023 a sp. zn. 27 Cdo 1144/2023. V těchto rozhodnutích NS potvrdil právo menšinových akcionářů na úroky z prodlení. Prosím tedy kolegy, aby již do svých podání nepsali ty pitomosti, jako že menšinoví akcionáři nemají nárok na úrok z prodlení.

(17. 9. 2023) V poslední době je jedním z vibrujících témat v právnické komunitě využívání umělé inteligence. Umělá inteligence je čím dál více používána při vyhledávání precedentů. To se však nemusí vždy vyplatit. Americký právník Steven Schwartz využil generativní umělou inteligenci k doplnění rešerše pro jinak banální soudní řízení o náhradu škody způsobené během letu servírovacím vozíkem. Konkrétně konzultoval webové stránky umělé inteligence ChatGPT za účelem doplnění provedeného právního výzkumu a ve vyjádření k soudu citoval rozhodnutí jako Maritnez v. Delta Air Lines, Zicherman v. Korean Air Lines nebo Varghese v. China Southern Airlines. Protistrana (letecká společnost Avianca) ovšem nebyla schopna tato precedenční rozhodnutí soudu identifikovat. Při soudním jednání byl Schwarts podroben grilování ze strany soudce, který se dožadoval uvedení zdrojů ze standardních databází a předložení kopií těchto rozhodnutí. Rovněž se tázal, zda právník tato rozhodnutí vůbec četl. Nakonec musel právník přiznat, že některá citovaná rozhodnutí jsou vyfabulovaná. Spoléhání se na právní názory poskytnuté nevěrohodnými zdroji bez absolutní verifikace výstupů je chybou, jak musel po prvotním odmítání chyby zmíněný právník připustit a slíbit,s že to již nikdy neudělá. Nicméně tato zkušenost jej a jeho firmu stála 5.000 USD, což byla pokuta udělená soudem. Soud přitom vyslovil, že v principu nelze říci, že používání AI je inherentně nesprávné, avšak je povinností právníků zajistit akurátnost výstupů. Toto lze nepochybně zajistit u těch druhů AI, kde je možné výstupy verifikovat z jiných zdrojů (databází judikátů apod.). Ale v případě některých složitějších druhů AI je to obtížné, resp. nemožné, protože ani jejichautoři do procesu AI “nevidí” ani nemohou ovlivňovat či verifikovat proces vytváření konečné informace. https://www.reuters.com/legal/new-york-lawyers-sanctioned-using-fake-chatgpt-cases-legal-brief-2023-06-22/

(6. 6. 2023) Nakladatelství C. H. Beck vydalo v časopisu Právní rozhledy můj článek Zneužití práva na žalobu. Vyšel v čísle 9/2023. Po vymezení pojmu zneužití práva a stručném přehledu zahraničních úprav a praxe (USA, Francie, Německo) se v článku věnuji blíže rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 27 Cdo 4444/2017. Toto rozhodnutí se týká specifické situace, kdy jediný žalobce žaloval na základě jediné akcie, kterou nabyl až po valné hromadě kde se rozhodlo o vytěsnění. V článku rozebírám jednotlivé aspekty rozhodnutí, které by jednotlivě nemohly obstát. Toto rozhodnutí bylo bohužel některými kolegy vztaženo i na jiné, komplexnější případy, kdy žaluje větší množství akcionářů, kteří před vyvlastněním měli velké množství akcií. Dále uvádím přehled prostředků obrany proti zneužití práva, přičemž navrhovatný institut složení jistoty považuji za nadbytečný. Do diskuze dávám i můj podnět, aby byla zkoumána i povaha či motivace žalované strany, neboť námitka zneužití práva nemůže působit jednosměrně a zavádím pojem “nevinný žalovaný”. Pokud žalovaný sám své procesní právo zneužívá před zahájením řízení nebo v jeho průběhu, neměl by mít možnost se dovolávat zneužití práva druhou stranou sporu.

(5. 4. 2023) Prezident Petr Pavel vybírá nové ústavní soudce. Za tím účelem byl vytvořen sedmičlenný konzultační panel, který vede prof. Kysela. Je to určitý pokrok oproti dřívějšímu stavu, kdy byli kandidáti vybíráni neprůhledným způsobem. Nicméně tak významná funkce, jako je funkce ústavního soudce, vyžaduje velmi podrobné zkoumání odbornosti a integrity kandidátů. Na to jsem upozorňoval již v článku Ústavní soud a nominační rituály, kde jsem odkazoval na péči, která je výběru kandidátů věnována v USA. Osoba, která má být členem Nejvyššího soudu USA „musí být nadána zcela výjimečnými vlastnostmi z hlediska právnické profese. Hodnocení je založeno na důkladném, nestranném a neideologickém zkoumání osoby kandidáta z hlediska jeho integrity, profesionální způsobilosti a kategorie zvané „judicial temperament“. Pod tímto posledně uvedeným pojmem se rozumí rozhodnost, otevřenost mysli, trpělivost, zdvořilost, neexistence předsudků a oddanost věci práva a spravedvosti a principu „equal justice under the law“. Po vyhodnocení komise dává kandidátům známky: velmi způsobilý, způsobilý a nezpůsobilý (viz můj článek v Bulletinu advokacie  č. 1/2006, str. 34 a n.) Z jakých zdrojů by měl výběr vycházet? Může to být anketa mezi velkým množstvím soudců a členů orgánů veřejné správy, písemné projevy kandidáta, jeho publikační činnost (zejména u akademiků), u soudců jejich rozhodovací činnost, u advokáta jeho podání v soudních kauzách a jeho úspěšnost, dále veřejné projevy, z nichž by byla zjistitelná právní filozofie navrhované osoby. Doufejme, že komise vedená prof. Kyselou půjde do hloubky a vybere správné kandidáty pro rozhodování Senátu.

(19. 3. 2023) Nejvyšší soud České republiky potvrdil právo menšinových akcionářů na úrok z prodlení, který je příslušenstvím nároku na doplatek (viz čj. 27 Cdo 2221/2022-1580). V odůvodnění mj. uvedl :

(9. 2. 2023) Dnes nabývá právní moci rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, kterým tento soud zvýšil protiplnění, které poskytl hlavní akcionář – velká energetická společnost působící na Moravě – bývalým menšinovým akcionářům. Zvýšení činí více než 20 %.

(20. 1. 2023) Vrchní soud v Olomouci potvrdil právo menšinových akcionářů na úrok z prodlení v případech, kdy hlavní akcionář neuhradí při vytěsnění protiplnění ve spravedlivé výši. Věc je vedena pod sp. zn. Vrchního soudu v Olomouci 5 Cmo 173/2022. To nám ten rok hezky začíná.

(4. 12.2022) V časopisu Právní rozhledy č. 22 již vyšel článek týkající se úroků z prodlení. (10. 11. 2022)

V časopisu Právní rozhledy vyjde do konce roku nový článek týkající se zásadního problému obchodního práva, který zohlední některé prvky novější judikatury z oblasti, kterou se zabývám.

(10. 7. 2022) Další překážka pro uplatnění práv vyvlastněných akcionářů překonána.Trochu jsem zapomněl informovat o jednom důležitém rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Překážka, o které mluvím, spočívala ve výkladu ustanovení o zálohách na náklady důkazu. Podle § 141 o. s. ř. lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést. Krajský soud v X. uložil navrhovatelům, aby zaplatili zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 50 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení s tím, že jinak důkaz nelze provést. Usnesení nabylo právní moci. Navrhovatelé soudu sdělili, že zálohu nezaplatí, a krajský soud žalobu zamítl, mj. i proto, že považoval původní posudek, který tvořil základ pro vytěsnění (tj. vyparcovaný před zahájením řízení), za vyhovující. Odvolací soud však s tímto postupem nesouhlasil. Podle něj je řízení o přezkoumání výše vypořádání podle §183k obch. zák. řízením o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e odst. 1 o. s. ř.), na které dopadá ustanovení § 120 odst. 2 o. s. ř. Soud prvního stupně uložil navrhovatelům složení zálohy na náklady důkazu v souladu s § 141 o. s. ř., avšak pochybil, když důkaz znaleckým posudkem neprovedl, přestože navrhovatelé stanovenou zálohu na náklady důkazu nezaplatili. Tímto nesprávným postupem soud zatížil soud první instance řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. (viz rozhodnutí ve věci sp. zn. 7 Cmo 208/2019).

(27. 6. 2022) Od 1. 7. 2022 bude kancelář na nové adrese, a to: Korunní 810/104, 101 00 Praha 10 – Vinohrady, Korunní dvůr, kde budeme společně s kolegy z advokátní kanceláře Jícha Holman a s kolegou Davidem Jonke. Telefonní spojení do kanceláře zůstává stejné, a to: 725 077 720. Za případnou dočasnou nedostupnost vyvolanou stěhováním se předem omlouvám.

(19. 6. 2022) Blíží se termín stěhování kanceláře. Do konce měsíce oznámím novou adresu, zatím to vypadá, že zůstáváme na Královských Vinohradech. Telefonní spojení se nemění.

(17. 6. 2022) Minulý měsíc zaznamenali menšinoví akcionáři úspěch ve několika kauzách rozhodovaných soudy v Ostravě a v Brně. Jednalo se o řešení výše protiplnění se zřetelem na tzv. velikostní přirážku (viz můj článek v Právních rozhledech č. 10/2022) a dále o úročení tohoto doplatku protiplnění zákonným úrokem z prodlení. Vzhledem k tomu, že tyto věci (s výjimkou jedné) ještě nejsou v právní moci, a nelze ani vyloučit mimosoudní dohodu, podrobnosti zatím neuvádím. Je dobré, že tyto spory (některé ještě z roku 2005) se posunuly do další fáze.

(10. 6. 2022) Článek kolegy Davida Kuboně. V internetovém časopisu e-pravo byl publikován článek kolegy JUDr. David\a Kuboně Hromadné žaloby jako symbol  moderního právního státu. Článek mj. poukazuje na evropskou Směrnici o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, v jejímž důsledku bude muset Česká republika nejpozději do konce roku 2022 nástroj kolektivního vymáhání nároků zavést. Podle tohoto článku, má-li právní úprava tzv. hromadných žalob naplňovat svůj smysl a účel, musí být nutně postavena na kombinaci principů přihlašovacího (tzv. opt-in) a odhlašovacího hromadného řízení (tzv. opt-out). Autor uvádí, že pouze 8% potenciálně oprávněných osob se rozhodne aktivně se připojit k hromadné žalobě v rámci systému opt-in. Bohužel dosavadní evropské a české návrhy úpravy se týkají pouze spotřebitelských sporů, což je škoda. Účelné by bylo rozšířit tento institut i na tzv. akcionářské spory apod. Neexistence úpravy hromadných žalob může také způsobovat komplikace u déletrvajících řízení a v případě většího počtu žalobců. V průběhu sporu může dojít k úmrtí některého z nich a to může mít za následek zbytečné průtahy v řízení. U hromadných žalob by bylo možné se tomuto problému vyhnout.

(6. 6. 2022) Velké téma malých společností. V čísle 10/2022 časopisu Právní rozhledy vyšel můj článek “Velké téma malých společností”. Jde o reakci na dřívější článek prof. Dědiče a kol., v níž vyvracím některé nedoložené názory na tzv. velikostní přirážku.

(červen 2022) Stěhování. Blíží se okamžik stěhování kanceláře, k němuž dojde pravděpodobně v průběhu června. V nejbližší době budu publikovat údaje o novém sídle. Ostatní kontakty zůstanou nezměněny.

(17, 9. 2024)